Lidé bez předchozí zkušenosti s veslováním si při prvním pokusu o cvičení na trenažéru často chybně nastaví příliš vysoký stupeň zátěže, madlo poté začnou přitahovat především pažemi, nesprávně zapojují tělo, nevyužívají sílu nohou a to vše provádí bez odpočinku zběsilým tempem. Druhý den se pak nemohou hýbat a k veslařskému trenažéru se již více raději ani nepřiblíží.
Technice tempa je třeba věnovat zpočátku velkou pozornost, či ještě lépe začít cvičit s někým, kdo může vysvětlit základy a dokáže upozornit na případné chyby. Správná technika je u tohoto cvičení velmi důležitá jak pro jeho efektivitu tak i ze zdravotních důvodů. Zafixované nesprávné stereotypy se později hůře odstraňují.
Správná technika vychází z nohou, které obstarávají asi 70pct potřebné síly. Nohy záběr zahajují, následně se zapojuje trup a dokončují jej paže. Správný stupeň odporu nastavovaný klapkou na pravé straně trenažéru je pro naprostou většinu lidí i cvičení do stupně 4. Je třeba si uvědomit, že reálnou zátěž a intenzitu cvičení si řídí každý sám bez ohledu na nastavený stupeň odporu tím, kolik sil dá do záběru, který je prováděný výbušně a dynamicky, samozřejmě s přihlédnutím ke zvolené intenzitě cvičení. Návratová fáze tempa slouží odpočinku, měla by být uvolněná a pomalejší nežli záběr.
1. začátek
Startovní pozice – tělo je připravené zahájit tempo – nohy jsou skrčené, holeně přibližně kolmo k zemi, paže natažené vpřed, ruce volně drží madlo, tělo je mírně předkloněné s rovnými zády, ramena před kyčlemi, paty mírně nadzvednuté z podložky
zapojené svaly: hamstringy, vzpřimovače páteře, deltový, trapézový, triceps…
2. záběr
Aktivní fáze tempa, prováděná razantně a dynamicky.
Nohy v záběru – začátek záběru obstarávají výlučně nohy, paže se nezapojují. Trup je zpevněný, „zamknutý“ v mírně předkloněné pozici s rovnými zády. Razantní nástup do tempa, maximální využití síly nohou, zejména přední strany stehna.
zapojené svaly: čtyřhlavé stehenní, hamstringy, velké hýžďové, lýtkové, břišní, vzpřimovače trupu…
Trup v záběru – když se nohy dostanou asi do poloviny svého pohybu, přidá se k nim trup a začne se překlápět vzad ze „startovní pozice“ pohybem z kyčlí a bederní páteře s rovnými zády. Paže zůstávají uvolněné a tempa se ještě neúčastní.
zapojené svaly: čtyřhlavé stehenní, hamstringy, velké hýžďové, lýtkové, deltové, břišní, vzpřimovače trupu…
3. dotažení
Paže zabírají ve chvíli kdy jsou nohy téměř natažené a trup prochází vertikální pozicí. Trup pokračuje do mírného záklonu a paže současně energicky přitahují madlo ke spodní části hrudníku, tím brzdí pohyb trupu a přenášejí jeho energii na madlo.
zapojené svaly: čtyřhlavé stehenní, trapézový, prsní, deltové, bicepsy…
4. návrat
Návratová fáze slouží odpočinku, měla by být asi dvakrát delší nežli záběr. V zásadě je to obrácený pohyb oproti záběru, ale jednotlivé fáze jsou pomalejší. Nejprve se vrací přímo vpřed ruce s madlem, nohy jsou natažené. Když se madlo dostane nad kolena, začíná se překlápět trup vpřed (opět s rovnými zády) a poté se pokrčují nohy v kolenou.
zapojené svaly: hamstringy, lýtkové, tricepsy, břišní, deltové…
Dýchání
Nejlepší pravidlo je dýchat přirozeně a podle potřeby.
Existuje více teorií jak při veslování správně dýchat, které jsou však do značné míry protichůdné. Převažující část veslařů během záběru vydechuje a nadechuje se při návratu. Zároveň má ale své zastánce i obrácené pořadí a nedá se říci, že by bylo špatné. Nádech během návratu napomáhá dostatečnému okysličení svalů před záběrem a dalším plusem je lepší držení těla na jeho začátku – plíce jsou při záběru naplněné vzduchem a slouží jako opora hrudnímu koši a páteři.
Se vzrůstající intenzitou přestává jeden nádech a výdech na tempo stačit a je třeba zařadit ještě krátký nádech a výdech během návratu. To ale většinou vyplyne zcela přirozeně a není třeba se při cvičení na dýchání speciálně zaměřovat. Přehnaná pozornost rytmu dýchání většinou způsobí více škody než užitku a často jí trpí technika tempa.
